Creative Commons, co jsou a jak fungují

Projekt Creative Commons ožil ve Spojených státech koncem 20. a začátkem 21. století. Léta, ve kterých jsme díky internetu a jeho masivnímu rozšíření uvěřili, že starý systém autorská práva a autorská práva už měl svůj den. V tekutém a mobilním systému, jakým byl (a je) internet, byla nutná nová metoda distribuce digitálního obsahu. To bylo vyjádřeno vytvořením šesti nových distribučních licencí, které upravovaly nový koncept držby, který již není založen na „Všechna práva vyhrazena“ (Všechna práva vyhrazena), ale na „Některá práva vyhrazena“ (Některá práva vyhrazena). Pojďme společně zjistit, co tyto licence jsou a jak fungují.

Dějiny

Nadace Creative Commons se narodil v roce 2001 na příkaz Lawrence Lessing, profesor na Stanfordské univerzitě a uznávaný jako jeden z předních odborníků na autorská práva ve Spojených státech. Nadace se zrodila díky štědrému přispění hl Centrum pro veřejnou doménu. Verze 1.0 licencí byla vydána v prosinci 2002 a během necelých 2 let bylo pomocí jedné z licencí distribuováno 4,7 milionů kusů digitálního obsahu. V roce 2007, při zahájení třetí revize licencí CC (zkratka pro Creative Commons), existovalo více než 100 milionů obsahu garantovaných touto konkrétní formou autorských práv. V roce 2009, s více než 350 miliony použitých licencí CC, nadace vydala licenci CC0, se kterou se autor zříká jakéhokoli práva na své dílo a umožňuje komukoli znovu používat multimediální obsah, jak uzná za vhodné – text, obrázky, zvuk nebo videa – vytvořený a distribuován na internetu.

v Itálie začali jsme mluvit o Creative Commons v roce 2003, kdy orgán Národní výzkumné rady (CNR) kontaktoval Nadaci CC, aby prověřila možnost importu tohoto legislativního modelu i do naší země. 18. listopadu 2003 sám Lessing oznámil zahájení prací na překladu licencí, vydaných do našeho jazyka asi o rok později.

Licence

Licence Creative Commons nabízejí reklamu umělci, novináři, hudebníci, fotografové a videotvůrci šest různých artikulací autorských práv. Základní myšlenkou je širší sdílení obsahů a uměleckých děl při plném využití potenciálu konceptu některá práva vyhrazena místo „historického“ všechna práva vyhrazena. Licence jsou distribuovány zdarma a může je kdokoli volně používat, aniž by musel nadaci kontaktovat nebo žádat o povolení jakéhokoli druhu.

Každá ze šesti licencí garantuje určitá práva autorovi díla, avšak osvobozuje jej od řady právních omezení spojených s konceptem autorská práva. Zde je návod, jak konkrétně fungují.

CC BY atribucí

Tento typ licence umožňuje třetím osobám užívat jakékoli dílo, a to i pro komerční účely, upravovat je, přizpůsobovat svým potřebám nebo šířit s výhradní povinností uvést autora. Tímto způsobem je dílo autora stále chráněno a zároveň je zaručeno velmi široké rozšíření jeho díla. Doporučuje se pro šíření a maximální využití licencovaných děl.

Uvedení zdroje – žádná odvozená díla CC BY-ND

Tam Licence CC BY-ND umožňuje redistribuci díla i pro komerční účely, avšak s přísnějšími omezeními než předchozí. V tomto případě ve skutečnosti redistributor nebude moci provádět žádné změny – ani v obsahu, ani v celistvosti díla – připisující otcovství autorovi.

Uveďte autora – nekomerčně – Share Alike CC BY-NC-SA

Ochrana obsahu pomocí tuto licenci, toto nesmí být upravováno, upravováno nebo dále distribuováno pro komerční účely. Kromě toho každý, kdo jako výchozí bod použije dílo chráněné licencí CC BY-NC-SA, musí citovat autora a šířit je za stejných právních podmínek.

Attribution – Share Alike CC BY-SA

Wikipedia také používá k šíření, distribuci a opětovnému použití svých záznamů Licence CC BY-SA je mnohými přirovnávána k licencování Copyleft (přesný opak autorská práva). Umožňuje třetím stranám znovu používat, upravovat, přizpůsobovat a redistribuovat dílo také pro komerční účely, s výhradní povinností použít stejnou licenci při šíření nového obsahu.

Atribuce – nekomerční CC BY-NC

licence CC Nekomerční umožňuje třetím stranám upravovat a opakovaně používat dílo, jak uznají za vhodné, pokud nesledují výdělečné účely. Zatímco jejich nová díla musí uvádět původního autora, nemusí být distribuována za těchto podmínek.

Uvedení zdroje – nekomerční – žádná odvozená díla CC BY-NC-ND

Je to nejpřísnější ze šesti licencí a ta, která se nejvíce blíží konceptu autorská práva. licence CC BY-NC-ND se zavazuje uznat titulky oprávněnému autorovi a dále nedovoluje jakékoli úpravy děl ani jejich šíření pro komerční účely.

23. července 2013

Od společnosti Cultur-e