Tomáš Novák
Ještě před několika lety se vše, co jsme o kvalitě spánku věděli, týkalo jeho délky: abyste si dostatečně odpočinuli, musíte spát alespoň 8 hodin denně. Dnes se však situace zásadně změnila. Také díky chytrým hodinkám a dalším nositelným zařízením, která monitorují kvalitu spánku, víme o svém spánku mnohem více. Víme například, že REM spánek má zásadní význam: v této fázi cirkadiánních cyklů (spánkových cyklů) náš mozek produkuje sny a my jsme schopni lépe odpočívat. To je to, co jako hluboký spánek zaznamenávají různá nositelná zařízení, která monitorují kvalitu odpočinku a která nejvíce přispívají k našemu blahu.
A jak se zdá, jsou to právě sny, které máme, které v našich hrají rozhodující roli náběh k odpočinku a pohodě. I když si je nepamatujeme (resp. si pamatujeme jen ty, které děláme chvíli před probuzením), pomáhají zlepšovat naši psychiku a zdravotní stav našeho těla. Právě z tohoto důvodu tým výzkumníků z Massachusetts Institute of Technology pod vedením profesora Adama Horowitze vyvinul přístroj tzv spímk propojení s fází REM spánku. Jejich hypotézou je, že toto období na pomezí bdění a spánku je zdrojem kreativity, mezi nočními můrami a sny, čehož lze využít, pokud místo naší hlavy nahraje stroj. Tak tady jak bude stroj snů fungovat.
Jako ve filmu Počátek
Horowitz a jeho tým výzkumníků provedli experimenty na osmi různých lidech, aby se pokusili rozšířit fázi REM spánku, aby přiměli dobrovolníky vytvořit to, čemu říkají mikrosny. V praxi se jedná o jakési minisny, zjevně bez jakékoli skutečné logické přísnosti, ale díky nimž můžeme více porozumět potenciálu lidské kreativity. Pokud vám toto vše připomíná Počáteční film od Christophera Nolana, moc se nemýlíte. Fáze spánku, která Horowitze ve skutečnosti zajímá nejvíce, je definována jako hypnagogický, který dnes zůstává tak trochu záhadou i pro neurovědce. Právě v této fázi se objevují například ty nejživější sny, ty, které nás leknutím probudí, nebo ty, o kterých si jen pár sekund po otevření očí uvědomíme, že to byl výtvor našeho mozku. Ty se také vyskytují v hypnagogické fázi falešná paralýza tělo spí a je nehybné, ale mozek je dokonale probuzený.
Hypnagogika je zkrátka velmi složitá, ale zároveň málo známá fáze spánkových cyklů. A z tohoto důvodu je to fascinující: MIT ve skutečnosti není jediný, kdo provedl výzkum této fáze spánkových cyklů: dokonce i Thomas Edison (ano, ten s žárovkou) Thomas Edison provedl několik experimentů s hypnagogikou a mikrosny za použití techniky známé jako ocelová koule. Po dlouhá období svého života spal Edison s ocelovými koulemi v ruce: když jeho tělo vstoupilo do hypnagogické fáze, koule mu pomalu začaly klouzat z ruky, a když Edison vstoupil do hlubokého spánku, mimovolně je upustil. Ocelové koule se probudily a pamatoval si vše, co si v mikrosnu představoval. Říká se, že mnoho z jeho vynálezů vzniklo díky snům vyvolaným touto technikou.
Stroj snů: rukavice Dormio
Ke studiu této fáze použili vědci z MIT podobný trik jako Edison, zjevně využívající pokročilejší technologii než ocelové koule. Konkrétně Dormio je rukavice hi-tech k dispozici ve dvou verzích/prototypech. První generace Dormia sestávala z mini-Arduino ovladač nasazený na rukavici s malým tlakovým senzorem v dlani, který Horowitz navrhl se svými kolegy. Člověk si před spaním navlékne rukavici a sevře pěst, čímž tlačí na senzor. Současně, i elektroencefalogramové (EEG) senzory monitorují elektrickou aktivitu v mozku. Když senzory rukou a hlavy detekují, že svaly osoby se uvolňují a mozkové vlny se mění, protože usínají, spustí to blízkého robota Jibo, aby pronesl naprogramovanou frázi. Fráze je určena přimět člověka sen na zvolené téma výzkumníky.
Tento systém byl však brzy odložen, protože byl drahý a protože EEG senzory nebyly vždy schopny zajistit správnou fázi spánku dobrovolníka. K nápravě těchto slabin Horowitz a jeho kolegové navrhli novou verzi Dormio, ve které nahradili ruční senzor flex senzory, které měří svalové napětí na mnohem přesnější úrovni. Dormio 2.0 také využívá výhody biosignály jednodušší na použití, jako je srdeční frekvence pocházející z běžného nositelného zařízení pro dobrovolníky, a odstranili robota Jibo s aplikací pro chytré telefony, která je mnohem levnější. Tato druhá generace Dormio funguje dobře, ale výzkumný tým MIT ji chce dále vylepšovat. Cílem třetí generace Dormio je prostě fungovat sledování pohybu očních víček spících subjektů. Změna, díky které bude Dormio maximálně pohodlné, ekonomické a méně invazivní. Usnadní to i jeho případný marketing.
4. listopadu 2018
Od společnosti Cultur-e
